Ticho.cz si právě čte: (2 návštěvníci)
   Na "Ticho.cz" najdete: 1381 znaků!!2805 diskusních příspěvků!!1665 novinek!!636 odborných článků!!173 fotek 
Odborný článek / Téma: O školství / Autor: Saša Zvonek

Bilingvální přístup 2.

Co tomu říkají odborníci? „Při zaměření na klasický dvojjazyční princip psycholingvistiky, totiž jedna osoba – jeden jazyk, je z hlediska školního experimentu zapojení neslyšícího pedagoga (pedagožky) podstatnou podmínkou každé dvojjazyčné koncepce s neslyšícími dětmi, která je podložena skutečnou znalostí znakového jazyka a sociokulturní, jakož i psychicko-emocionální funkcí dospělé osoby jako vzoru a důvěrníka neslyšících dětí“ (Günther 1999, s. 10).

Nebo:
„Jeden způsob vytvoření dvoujazyčného prostředí byl popsán Ertingem (1978) a byl využit v mnoha programech pro předškolní děti (včetně našeho). Spočívá v tom, že se přijme dospělý neslyšící uživatel ryzího znakového jazyka jako učitel nebo asistent“ (Freeman 1992, s. 167).

Nebo článek z časopisu Gong:
„V dubnu 1999 se konala v Praze přednáška o zkušenostech s bilingválním vzděláváním sluchově postižených v Rakousku. Mimo jiné                Dr. Holzinger shrnuje předpoklady pro úspěšné bilingvální vzdělávání sluchově postižených: Znakový jazyk je základem, který zaručuje plný přístup k osvojování znalostí, oddělení obou jazyků a vyučování kontrastivní metodou, přijetí znakového jazyka a kultury neslyšících, zapojení neslyšících do vzdělávání, kde představují jazykové a identifikační modely“ (Gong 7-8/1999, s. 184).

Podobných zmínek je více.

Se sluchově postiženým pedagogem se tedy při bilingválním způsobu práce nutně počítá. Mnozí odborníci jej chápou jako podmínku úspěšné práce. Bez sluchově postiženého uživatele znakového jazyka by prostě nebylo možné bilingvální princip uplatnit. Proto na všech školách, kde se snaží tuto metodu uplatnit, můžeme nalézt sluchově postižené osoby, coby pedagogické činitele.

Důležité je však také to, jak jej přijme jeho okolí, jak ho bude vnímat. Do jaké míry bude společnost (především slyšící kolegové, rodiče, ..) schopna přijmout  tento fakt. Jak uvádí Iris Domancová ze Státního pedagogického ústavu v Bratislavě, je jednou z podmínek realizace bilingválního přístupu „přirodzené akceptovanie spoločenstva nepočujúcich a ich jazyka“ (Kol. autorů: Soubor 1999).

Pokud k této akceptaci nedojde, může celý princip ztroskotat. A to je myslím problém, na který je třeba se soustředit. Přijmout sluchově postiženého jako člena určité lingvistické a kulturní skupiny, který je v některých ohledech odlišný, nikoliv však vadný, a proto není důvod k tomu, aby bylo třeba ho napravovat.


Saša Zvonek
 27.5.2002 15:06




Diskuse ke článku:


 Nový příspěvek



 Nové příspěvky Vybrané příspěvky


  
Vyber autora:
Odborné články:
Vyber téma:
Hledej:
 


Přidat novinku 

<<<   2   3   4   5   6   7   8   9   >>>  
Copyright (c) 2001-2006 NetPro systems, s.r.o.   All rights reserved.