Ticho.cz si právě čte: (2 návštěvníci)
   Na "Ticho.cz" najdete: 1381 znaků!!2805 diskusních příspěvků!!1667 novinek!!636 odborných článků!!173 fotek 
Odborný článek / Téma: - / Autor: Petra Horáková

O KRÁSCE A NETVOROVI

Netvor povídá: „To není pravda. Celý zámek patří tobě a ty jsi tu paní. Jestli se mě moc bojíš, odejdu.“
„Jsi hodný,“ řekla Kráska. „Máš dobré srdce a už mi nepřipadáš tak ošklivý. Zůstaň tu se mnou.“

V Jedné zemi žil obchodník. Ten obchodník měl tři hezké dcery. Nejstarší dceři lidé říkali Fintilka. Fintilka se pořád jenom dívala do zrcadla a zkoušela si nové šaty. Prostřední dceři říkali Pyšnilka. Pyšnilka se pořád chlubila, co všechno doma mají. Nejmladší dceři všichni říkali Kráska. Kráska byla nejhezčí a nejhodnější.
Obchodník měl lodě, které mu vozily z dalekých zemí látky a koření. Jednou se všechny lodě s obchodníkovým zbožím ztratily na moři. Z bohatého obchodníka se tak stal chudý muž. Zbyl mu jen jeden malý dům daleko za městem. Obchodník se tam se svými dcerami přestěhoval. Pyšnilka a Fintilka se stěhovat nechtěly, chtěly zůstat ve městě, ale nic jiného jim nezbylo, musely jít s tatínkem a Kráskou.
Obchodník koupil krávy a pole. Obchodník a Kráska každý den pilně pracovali. Otec se staral o pole a Kráska dovedla ráno krávy na louku, uklidila, uvařila, vyprala a vyžehlila prádlo. Fintilka a Pyšnilka se však nudily. Vstávaly až před obědem, najedly se toho, co Kráska připravila a pak se do večera procházely po okolí. Fintilka a Pyšnilka jen vzpomínaly, jak se měly ve městě dobře. Pořád za nimi někdo chodil na návštěvu, chodily tancovat a do divadla.
Když už v tom domě žili dva roky, přišla obchodníkovi zpráva, že se jedna z jeho ztracených lodí vrátila. Obchodník se rychle vydal na cestu do přístavu, aby zjistil, jestli je to pravda. Pyšnilka s Fintilkou se už nemohly dočkat, až budou zase bohaté a přestěhují se zpátky do města. Rozkazovaly tatínkovi, co všechno jim má přivézt. Přály si mnoho šatů, nové boty, šperky a spoustu dalších věcí.
Tatínek se zeptal Krásky: „A co mám přivézt tobě?“
Kráska mu odpověděla: „Utrhni mi někde po cestě růži, tatínku.“
Krásce bylo jedno, co jí tatínek přiveze. Chtěla jen, aby se tatínek v pořádku vrátil domů.
V přístavu obchodník zjistil, že loď, která se vrátila, nepatřila jemu. Smutně se vracel domů. Byl tak smutný, že se nedíval, kudy jede, a zabloudil. Obchodník byl v lese, když začalal foukat silný vítr a padat sníh. Ze stromů padaly na zem větve. Obchodník se bál, že nějaká větev na něj spadne a zabije ho.
Najednou před sebou uviděl světlo. Jel tím směrem a přijel k velkému zámku. Dveře byly otevřené a tak šel dovnitř. Nikde nebyli žádní lidé.
V zámku bylo teplo a světlo. Uprostřed pokoje stál stůl a na stole bylo připravené jídlo. Byl tu příbor pro jednoho člověka. Obchodník měl hlad a tak jídlo snědl. Když se najedl, šel si prohlédnout zámek. Všechny pokoje byly moc krásné, ale nikde nebyli žádní lidé. Nakonec přišel obchodník do pokoje, kde stála postel. Protože byl unavený, lehl si do ní a usnul.
Když se ráno obchodník probudil, šel se podívat ven. Žádný sníh už tam nebyl. Obchodník viděl jen krásnou zahradu plnou růží. Obchodník si vzpomněl na Krásku a utrhl pro ni jednu růži. V tu chvíli se země zatřásla a před obchodníkem se objevila ošklivá obluda. Obluda měla tělo jako medvěd, ale hlavu jako kanec.
Obluda zakřičela: „Já jsem ti zachránil život, dal jsem ti najíst, nechal jsem tě přespat ve svém zámku a ty mi za to ničíš mou zahradu!“
Obchodník se začal omlouvat: „Promiň mi, pane, tu růži jsem utrhl pro svou nejmladší dceru. Je mi líto, že jsem tě rozzlobil.“
Obluda už nekřičela: „Nejsem žádný pán, jsem Netvor a ty mi tak říkej! Nezabiji tě, když sem jedna z tvých dcer přijde a bude tu se mnou bydlet. Když žádná nebude chtít, vrátíš se ke mně ty.“
Netvor dal obchodníkovi mnoho zlata a peněz a pustil ho domů.
Když obchodník přijel domů, Fintilka a Pyšnilka hned začaly křičet, proč jim neveze šaty a ostatní věci, které si přály. Obchodník vyprávěl svým dcerám, co se mu stalo, ale o penězích a zlatě od netvora neřekl nic.
Fintilka s Pyšnilkou viděly, že za všechno může Kráska, a začaly nadávat Krásce: „Kvůli tvé růži teď musí jít jedna z nás bydlet k Netvorovi nebo zabije tatínka.“
Kráska na to nic neřekla. Ráno si sbalila věci a vydala se na cestu k Netvorovi. Tatínek ji nechtěl pustit, ale Kráska ho neposlechla.
Když Kráska došla na Netvorův zámek, bála se, co se jí stane. Protože dveře byly otevřené, vešla dovnitř. V zámku nikdo nebyl, jen na stole ležely talíře s dobrým jídlem, sklenice s vínem a příbor. Kráska si ale nic nevzala. Bála se tak moc, že nemohla jíst. Seděla na židli, dívala se oknem na zahradu a čekala.
Večer přišel Netvor. Zeptal se Krásky jestli přišla dobrovolně. Kráska odpověděla, že ano.
„To jsi hodná,“ řekl Netvor. „Děkuji ti.“
A odešel.
Kráska byla ráda, že jí Netvor nic neudělal. Přestala se bát a trochu se najedla. Pak si šla prohlédnout zámek. Jeden pokoj měl na dveřích nápis: POKOJ PRO KRÁSKU. Kráska se podívala dovnitř. Pokoj byl moc hezký a Kráska se v něm cítila jako doma. U postele ležela velká kniha. Kráska knihu otevřela, na první stránce bylo napsáno: Přej si a rozkazuj!
Kráska si pomyslela, kdybych tak viděla, co dělá tatínek. V knize se objevil jejich domek, tatínek seděl v kuchyni a plakal.
Fintilka s Pyšnilkou stály vedle něj a křičely: „Chceme zpátky do města! Chceme mít zase krásné šaty! Dej nám peníze!“
Tatínek už to nevydržel a dal jim vše, co dostal od Netvora. Obě dcery přestaly křičet, ale tatínek byl pořád smutný.
Kráska si pomyslela, tatínku, neboj se o mě. A tatínek se najednou usmál, jako kdyby Krásku slyšel.
Kráska byla ráda, že tatínek už nepláče a šla spát.
Kráska žila na zámku spokojeně. Když jí bylo smutno, otevřela knihu a podívala se, co dělají sestry a tatínek. Na Netvora už skoro zapomněla, protože za ní nechodil. Jednou večer za ní Netvor přišel a zeptal se: „Můžu s tebou večeřet?“
Kráska mu odpověděla: „Ty tady rozkazuješ. Můžeš dělat co chceš.“
Netvor povídá: „To není pravda. Celý zámek patří tobě a ty jsi tu paní. Jestli se mě moc bojíš, odejdu.“
„Jsi hodný,“ řekla Kráska. „Máš dobré srdce a už mi nepřipadáš tak ošklivý. Zůstaň tu se mnou.“
Netvor večeřel s Kráskou a Kráska se ho přestala bát.
Ale najednou se Netvor zeptal: „Chceš si mě vzít za muže?“
Kráska si netvora vzít nechtěla, odpověděla mu: „Ne, nechci si tě vzít.“
Netvor byl kvůli tomu smutný. Popřál krásce dobrou noc a odešel.
Od té doby chodil Netvor za kráskou každý večer. Kráska pokaždé viděla, jak je milý a hodný. Krásce bylo líto, že je Netvor ošklivý. Věděla, že má moc dobré srdce, ale vzít si ho nechtěla. Řekla Netvorovi: „Proč se mě pořád ptáš, jestli si tě vezmu? Nemůžu si tě vzít, když tě nemám ráda.“
Netvor Krásku poprosil: „Tak mi alespoň slib, že ode mě nikdy neodejdeš.“
Kráska ale chtěla zrovna dnes Netvora požádat, aby směla jet domů. Viděla totiž v kouzelné knize, že tatínek je nemocný a je doma sám. Fintilka s Pyšnilkou se hned odstěhovaly zpátky do města, když jim dal peníze od Netvora. Teď ležel tatínek na posteli a neměl se o něj kdo starat.
Netvor Krásce řekl: „Jeď domů, ale já tu umřu, protože se mi po tobě bude moc stýskat.“
„Ne, ne,“ volala Kráska a plakala. „Já se za týden vrátím.“
Netvor dal Krásce prstýnek. „Polož ho večer před spaním na stůl a ráno budeš u tatínka. Až se budeš chtít vrátit ke mně, polož prstýnek zase na stůl.“
Když se Kráska ráno probudila, ležela na posteli v tatínkově domě. Rychle běžela za tatínkem. Když obchodník viděl svou nejmladší dceru zdravou a krásnou jako dřív, hned se uzdravil. Kráska uklidila celý dům, uvařila dobré jídlo a vyprávěla tatínkovi, jak žije u Netvora. Obchodník poslal Pyšnilce a Fintilce dopis, ať přijedou a pozdraví se se svou  sestrou. Obě dcery přijely a když viděly, jak je Kráska hezká a že má na sobě krásné a drahé šaty, domluvily se, že ji budou zdržovat, aby se k Netvorovi nevrátila. Vždy, když Kráska začala mluvit o tom, že se vrátí zpátky do zámku, sestry předstíraly, jak jsou z toho smutné, a nechtěly Krásku pustit.
Když byla Kráska doma desátou noc, zdál se jí sen. Ve snu byla Kráska v zahradě u zámku, na zemi ležel Netvor a umíral.
Kráska se rozhodla, že se hned vrátí. Položila na stůl prstýnek a ráno se probudila ve svém pokoji na zámku. Rychle běžela hledat Netvora. Prohlédla všechny pokoje, ale nikoho nenašla. Najednou si Kráska vzpomněla na svůj sen. Utíkala do zahrady. V zahradě ležel Netvor, vypadal jako mrtvý. Kráska si netvora prohlédla a viděla, že ještě žije. Přinesla vodu a nalila ji netvorovi na hlavu.
Netvor se probudil a zašeptal: „Teď umřu rád, když jsem tě mohl ještě jednou vidět.“
Kráska zavolala: „Ne, neumřeš, mám tě moc ráda, co bych bez tebe dělala?“
Když to Kráska dopověděla, Netvor se proměnil v hezkého prince.
Princ hladil Krásku po vlasech a vyprávěl jí, že ho zlá víla proměnila v netvora.Mohl se stát zase princem. Ale jen když ho nějaká dívka bude mít ráda, i když je tak ošklivý. A tou dívkou byla právě Kráska. Druhý den jela Kráska s princem do chalupy pro tatínka. Princ a Kráska se vzali a šťastně žili s tatínkem na zámku.

chlubit se – říkat a ukazovat ostatním, co všechno mám. Vytahovat se.

zboží  - věci, které se prodávají v obchodě

přístav – místo u břehu moře nebo řeky, kde se přivazují lodě



kanec – divoké prase, které žije v lese


   
netvor – obluda, ošklivá osoba nebo zvíře


   
dobrovolně – když se sám rozhodneš něco udělat, nikdo tě nenutí


Petra Horáková
 3.9.2003 10:29




Diskuse ke článku:


 Nový příspěvek



 Nové příspěvky Vybrané příspěvky


  
Vyber autora:
Odborné články:
Vyber téma:
Hledej:
 


Přidat novinku 
O KRÁSCE A NETVOROVI
Netvor povídá: „To není pravda. Celý zámek patří tobě a ty jsi tu paní. Jestli se mě moc bojíš, odejdu.“
„Jsi hodný,“ řekla Kráska. „Máš dobré srdce a už mi nepřipadáš tak ošklivý. Zůstaň tu se mnou.“
3.9.2003, Petra Horáková ...další info
Osobní zkušenostiZávěr
Neslyšící se svojí vadou jsou jedineční. Jedinečnost, když se trochu rozhlédneme kolem sebe, je zcela běžnou vlastností všeho života, takže na ní nakonec nic jedinečného není.
1.9.2003, Saša Zvonek ...další info
Přednáška a sport10.9. a 18.9.
Česká unie neslyšících, oblastní organizace Brno ve spolupráci s Klubem mladých neslyšících BYD si Vás dovoluje pozvat na dvě své zářijové akce:
10. 9., od 17:00 na přednášku "Naše oči - vhodné brýle, výroba kontaktních čoček", přednáší MUDr. Olga Toulová, tlumočení do znakového jazyka zajišt
1.9.2003, Vladimír Válka ...další info
Specifické výchovné problémy2.část
Hovory slyšících lidí neslyšící člověk nemůže sledovat. Občas se setkám ze strany Neslyšících se zvídavými otázkami typu: A co si lidé v tramvaji obyčejně povídají? O čem se ti dva hádají? Neslyšící člověk by mnohdy rád věděl, jaké informace si slyšící lidé na veřejnosti sdělují.
28.8.2003, Simona Gavelčíková ...další info
Vnímání zvuků1.díl
V praxi se s jednoduchými tóny téměř nesetkáváme, mnohem častější je výskyt tónů složitějších tvarů, vzniklých součtem základního sinusového signálu a jeho harmonických, tedy celočíselných násobků frekvence základního tónu.
27.8.2003, Michal Holub ...další info
Genová terapie2.část
Pouze u ptáků a plazů bylo zjištěno, že tuto funkci regenerace vlásečnicových buněk mají. Při pokusech na guinejských prasatech bylo použito genu, který se vyskytuje v zárodku vlásečnicových buněk...
25.8.2003, Michal Holub ...další info
O OSLÍ KŮŽI
Princezna tatínkovi slíbila, že si starého ošklivého krále hned zítra vezme, když dostane kůži z kouzelného osla. Král nic neřekl a odešel. Za chvíli donesli princezně do pokoje kůži z kouzelného osla. Princezna plakala, věděla, že teď už si starého ošklivého krále musí vzít.
20.8.2003, Petra Horáková ...další info

<<<   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   >>>  
Copyright (c) 2001-2006 NetPro systems, s.r.o.   All rights reserved.