Ticho.cz si právě čte: (4 návštěvníci)
   Na "Ticho.cz" najdete: 1381 znaků!!2805 diskusních příspěvků!!1666 novinek!!636 odborných článků!!173 fotek 
Odborný článek / Téma: pohádky / Autor: Petra Horáková

O SNĚHURCE

Mezitím Sněhurka pořád čekala na srnky. Když už byl večer, chtěla se Sněhurka vrátit domů, ale nevěděla, kudy má jít. Sněhurka volala myslivce, ale myslivec nepřišel.

Král a královna nemohli mít děti. Královna kvůli tomu byla moc smutná. Jednou královna stála u okna a dívala se, jak si venku hrají cizí děti. Najednou královna uviděla ženu. Žena měla na sobě roztrhané oblečení a třásla se zimou.
Královna nechala ženu zavolat k sobě a zeptala se jí: „Odkud jsi? A co tu chceš?“
Žena královně odpověděla: „Bydlím v lese, ale je tam velká zima a já a moje děti už nemáme co jíst. Proto jsem přišla. Chci poprosit o jídlo a oblečení.“
Královna si všimla, že žena nemá žádné boty a znovu se zeptala: „Jak jsi mohla jít tak daleko bosa?“
Žena řekla: „Kdybych nešla pro jídlo, moje děti by umřely hladem. Pro děti člověk udělá všechno!“
Královna dala ženě mnoho jídla a teplé oblečení. A povídá: „Já bych pro dítě umřela.“
Žena na to: „To jsi neměla říkat, královno! Narodí se ti holčička, ale ty při tom umřeš. Jak jsi sama chtěla.“
Brzy se královně opravdu narodila holčička a v ten samý den královna zemřela. Protože se králova dcera narodila v zimě, když všude ležel sníh, dali jí jméno Sněhurka.
Král se znovu oženil. Nová královna byla sice krásná, ale byla zlá. Královna měla tajemství. V jejím pokoji stálo kouzelné zrcadlo. Královna se každé ráno do zrcadla podívala a zeptala se: „Řekni mi zrcadlo, kdo je v našem království nejkrásnější!“
A zrcadlo královně vždy odpovědělo: „Ty, paní, jsi v našem království nejkrásnější!“  Když královna slyšela, že je nejkrásnější v celém království, byla spokojená.
Sněhurka rostla a byla stále hezčí. Král žil šťastně, měl rád Sněhurku i svou novou ženu. Královna však Sněhurku ráda neměla. Královna se bála, že Sněhurka bude hezčí než ona.
Jednou ráno se královna podívala do svého kouzelného zrcadla a zeptala se: „Řekni mi zrcadlo, kdo je v našem království nejkrásnější!“
Zrcadlo odpovědělo: „Promiň, paní, v našem království je nejkrásnější Sněhurka.“
Královna se na zrcadlo zlobila zeptala ještě jednou. Zrcadlo znovu řeklo, že nejkrásnější je Sněhurka.
Královna nechtěla, aby byl v království někdo hezčí než ona.
Zavolala myslivce a rozkázala mu: „Dovedeš Sněhurku do lesa a tam ji zabiješ! A abych viděla, že Sněhurka je opravdu mrtvá, přineseš mi její srdce!“
Myslivec se královny bál a tak dovedl Sněhurku do lesa.
Myslivec Sněhurce slíbil: „Ukážu ti srnky. Sedni si a buď potichu, aby srnky přišly!“ Sněhurka tiše seděla a čekala na srnky. Mezitím myslivec odešel. Myslivec měl Sněhurku rád a nechtěl ji zabít. Chytil mladou srnku a vyřízl jí srdce. Myslivec donesl srdce královně a královna uvěřila, že Sněhurka je mrtvá.
Mezitím Sněhurka pořád čekala na srnky. Když už byl večer, chtěla se Sněhurka vrátit domů, ale nevěděla, kudy má jít. Sněhurka volala myslivce, ale myslivec nepřišel. Sněhurka chodila sama po lese. Za chvíli přišla na paseku. Na pasece stála chaloupka. Sněhurka byla unavená a měla hlad, tak šla do chaloupky. V chaloupce nikdo nebyl. V chaloupce Sněhurka viděla dlouhý stůl, u stolu stálo sedm malých židlí, na stole sedm malých talířů, u každého talíře malý příbor a malá sklenička. U zdi bylo sedm malých postelí. Sněhurka si vzala z každého talíře něco, napila se z jedné skleničky a chtěla si lehnout do jedné postele. Ale postele byly moc malé a Sněhurka se do žádné nevešla. Sněhurka si lehla přes všech sedm postelí a usnula.
Chaloupka patřila sedmi trpaslíkům.Večer, když už byla tma, se trpaslíci vrátili do chaloupky a vykřikovali:
„Kdo jedl z mého talíře?“
„Kdo se napil z mojí skleničky?“
„Kdo seděl na mojí židli?“
„A kdo spí na našich postelích?“
Když si trpaslíci Sněhurku prohlédli, moc se jim líbila. Lehli si na zem a byli potichu, aby Sněhurku neprobudili.
Ráno se trpaslíci Sněhurky zeptali, jak se dostala do jejich chaloupky. Sněhurka jim vyprávěla, že šla s myslivcem do lesa a že se jí myslivec ztratil. Trpaslíci Sněhurce řekli, že u nich může zůstat, dokud ji myslivec nenajde a neodvede zpátky domů. Sněhurce se u trpaslíků líbilo a tak u nich zůstala. Sněhurka pro trpaslíky vařila, prala jim prádlo a starala se o ně.
Zlá královna byla ráda, že už Sněhurka není na zámku. Protože si královna myslela, že Sněhurka je mrtvá, nedívala se do svého kouzelného zrcadla. Královna si byla jistá, že ona je nejkrásnější.
Jednou se však královna do zrcadla podívala: „Řekni mi zrcadlo, kdo je v našem království nejkrásnější!“
A zrcadlo odpovědělo: „Promiň, paní, v našem království je nejkrásnější Sněhurka.“
Královna se rozzlobila a ptala se zrcadla: „Kde je Sněhurka?“
Zrcadlo odpovědělo: „Žije daleko v lese a je stále krásnější.“
Královna se převlékla za prodavačku, načernila si obličej a šla do lesa hledat Sněhurku. Když královna přišla k chaloupce, viděla Sněhurku, jak věší prádlo.
Královna řekla Sněhurce: „Neboj se! Nesu zboží na trh a mám žízeň. Nemohla bys mi dát trochu vody?“
Sněhurka zlou královnu nepoznala, přinesla vodu a dala ženě napít.
Královna povídá: „Za to, že jsi tak hodná, dám ti dárek. Nechceš tuhle modrou stuhu do živůtku?“
Sněhurka kývla hlavou, že ano. Královna zavázala Sněhurce stuhu. Královna stuhu moc utáhla. Sněhurka nemohla dýchat a upadla na zem. Královna rychle odešla.
Večer se vrátili trpaslíci. Uviděli Sněhurku, jak leží na zemi. Trpaslíci si mysleli, že Sněhurka je mrtvá. Pak si všimli, že Sněhurka má moc utaženou stuhu na živůtku. Rychle stuhu přeřízli. Sněhurka se nadechla a za chvíli byla zase v pořádku. Sněhurka vyprávěla trpaslíkům, co se jí stalo. Trpaslíci se o Sněhurku moc báli. Sněhurka musela trpaslíkům slíbit, že nebude chodit ven z chaloupky, když nebudou doma.
Druhý den ráno šla královna rychle k zrcadlu.
„Řekni mi zrcadlo, kdo je v našem království nejkrásnější!“
Zrcadlo odpovědělo: „Promiň, paní, v našem království je nejkrásnější Sněhurka.“
Královna se zase převlékla a šla k chaloupce trpaslíků. Viděla Sněhurku, jak v chaloupce  zalévá květiny. Královna chtěla Sněhurce prodat hřeben. Sněhurka otevřela okno a zavolala na královnu, že nic nepotřebuje. Královna ale nechtěla jít pryč.
„Když nechceš, kupovat si ho nemusíš. Já ti ukážu, jak krásně češe.“
Sněhurka naklonila hlavu z okna a královna jí zabodla hřeben do vlasů. Hřeben byl napuštěný jedem. Sněhurka spadla na zem jako mrtvá. Královna zase rychle utekla.
Večer se vrátili trpaslíci a našli Sněhurku na zemi. Sněhurka vypadala jako mrtvá. Najednou si jeden trpaslík všiml, že Sněhurka má ve vlasech nějaký hřeben. Vyndal jí ho a Sněhurka byla zase zdravá. Trpaslíci se o Sněhurku báli ještě víc a zakázali Sněhurce otevírat okno, když nejsou doma.
Třetí den ráno se královna podívala do zrcadla: „Řekni mi zrcadlo, kdo je v našem království nejkrásnější!“
A zrcadlo odpovědělo: „Promiň, paní, v našem království je nejkrásnější Sněhurka.“
Královna se zase převlékla a běžela za Sněhurkou. Dnes si královna připravila otrávené jablko.
Když královna přišla k chaloupce, zaklepala na okno.
Sněhurka přišla k oknu a zavolala: „Nikoho dovnitř nepustím a nic nechci!“
Královna řekla: „Mně to nevadí, já můžu svá jablka prodat jinde.“
Sněhurka měla na jablko chuť, ale neotevřela. Královna vzala jedno jablko a položila ho na okno. Pak odešla.
Za chvilku Sněhurka otevřela okno a jablko si vzala. Hned si do červeného jablíčka kousla. Ale jablko bylo otrávené a Sněhurka spadla mrtvá na zem.
Když se trpaslíci večer vrátili, neuměli Sněhurce pomoci. Sněhurka byla mrtvá. Trpaslíci udělali Sněhurce skleněnou rakev a postavili rakev za chaloupku. Sněhurka vypadala, jako když spí. Trpaslíci se na ni chodili dívat a nosili jí květiny.
Královna se ráno podívala do zrcadla:  „Řekni mi zrcadlo, kdo je v našem království nejkrásnější!“
A zrcadlo jí řeklo:  „Ty, paní, jsi v našem království nejkrásnější!“ 
Královna byla šťastná.
Jednou k chaloupce trpaslíků přijel princ. Trpaslíci nebyli doma a princ se procházel kolem chaloupky. Princ došel až na místo, kde ležela rakev se Sněhurkou. Princ se na Sněhurku díval a myslel si: ta krásná dívka nemůže být mrtvá. Princ chtěl Sněhurku obejmout. Když  ji zvedl, vypadl Sněhurce z krku kus otráveného jablka a byla zase živá. Sněhurce se princ líbil. Princ odvezl Sněhurku na svůj zámek.
Brzy se slavila svatba. Princ pozval na svatbu všechny krále z okolí. Mezi pozvanými byl i otec Sněhurky. Sněhurčin otec přijel na svatbu i se zlou královnou. Když uviděl, že nevěsta je jeho Sněhurka, byl moc a moc šťastný. Ale když zlá královna uviděla Sněhurku živou a krásnější než dřív, otočila se a utekla ze zámku. Nikdo už nikdy zlou královnu neviděl.


tajemství – něco, co nikdo jiný neví
trpaslík, trpaslíci  -  malí lidé



být si jistý – myslet si nebo vědět určitě, že něco je pravda
načernit – nabarvit černou barvou
stuha - mašle


               
živůtek – oblečení, podobá se halence, na zádech se zavazuje stuhou    
jed – něco otráveného, když to sníš nebo vypiješ, je ti zle, bolí tě břicho a  můžeš umřít



otrávený – jedovatý, když to sníš nebo vypiješ, můžeš umřít
rakev – dává se do ní člověk, když umře, bývá ze dřeva, ale může být i z kovu




Petra Horáková
 29.7.2003 14:57




Diskuse ke článku:


 Nový příspěvek



 Nové příspěvky Vybrané příspěvky


  
Vyber autora:
Odborné články:
Vyber téma:
Hledej:
 


Přidat novinku 
O SNĚHURCE
Mezitím Sněhurka pořád čekala na srnky. Když už byl večer, chtěla se Sněhurka vrátit domů, ale nevěděla, kudy má jít. Sněhurka volala myslivce, ale myslivec nepřišel.
29.7.2003, Petra Horáková ...další info
Vyhlášení výsledků ankety !!!
Tak a malé vyhlášení ankety o to, co se narodí Lucce a Sašovi je tady. Kdo
tipoval, že se narodí holčička, tipoval správně! A tím pádem i novopečený
tatínek, který také prorokoval holčičku. Verunka se narodila v pátek
18.7.2003 a má se čile k světu. Podívat se na
28.7.2003, Saša Zvonek (6 příspěvků v diskusi) ...další info
Vztah dítěte k rodičům v různých věkových obdobích
Období puberty bývá citlivým obdobím, kdy jedinec reaguje na jakékoli odchylky. Stává se, že se na určitý čas identifikuje s většinovou kulturou a kulturu Neslyšících odmítá. Slyšící veřejnost si často myslí, že intelekt Neslyšících je narušen. Domnívají se, že znakový jazyk nemůže být plnohodnotným
28.7.2003, Simona Gavelčíková ...další info
Poslední volná místa na tábor v Českosaském Švýcarsku9.8.-26.8.2003
Má Vaše dítě prázdný program v srpnu? A Vy nevíte jak jej zaplnit? Neváhejte a přihlašte své dítě na tábor v kolektivu slyšících dětí, který pořádá SORDOS Brno a OS KOVO, ŠkodaAuto v nádherném prostředí Českosaského Švýcarska. Pro více informací majlujte, pište, volejte..
Kontakt: David Zach
13.7.2003, Barbora Housová ...další info
Miniaturizace naslouchadel ?2.díl
Člověk si uvědomí přítomnost mouchy ve chvíli, kdy slyší její protivný bzukot. A první myšlenka, která ho napadne je, že se jí musí zbavit - praštit, plácnout to je jedno, ale hlavně, aby už nebzučela.
8.7.2003, Michal Holub ...další info
I. pražská čajovna neslyšících"Veselé hrátky s čajem"14.7.2003 od 14:30hodin
Čajovník Bohoušek oznamuje všem milovníkům čaje,že dne 14. 7. 2003 od 14:30 hodin bude čajovna otevřena!!!V tento den je připraveno soutěžní odpoledne plné překvapení!!!Soutěž je taktéž vhodná pro milenecké a manželské  páry.
Program:
14:30 otevření čajovny
15:30 zahájení s
3.7.2003, František Bohoušek Maxa (1 příspěvek v diskusi) ...další info
O NosáčoviPohádka v úpravě pro SP děti
Jednou jel nosáč lesem a uviděl skleněný zámek. V zámku se svítilo a přes sklo bylo vidět dovnitř. Nosáč viděl muzikanty, jak hrají, tanečníky, jak tančí a také kmotru vílu a nějakou dívku, jak si povídají.
3.7.2003, Petra Houráková ...další info

<<<   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   >>>  
Copyright (c) 2001-2006 NetPro systems, s.r.o.   All rights reserved.