Ticho.cz si právě čte: (2 návštěvníci)
   Na "Ticho.cz" najdete: 1381 znaků!!2807 diskusních příspěvků!!1668 novinek!!636 odborných článků!!173 fotek 
Odborný článek / Téma: O školství / Autor: Saša Zvonek

OSOBNOST SLUCHOVĚ POSTIŽENÉHO PEDAGOGA

V každé výchovně-vzdělávací práci hraje rozhodující roli osobnost učitele. Vliv osobního působení učitele platí přirozeně ještě více v surdopedii, kde při menším počtu žáků ve třídě dochází k mnohem častějšímu přímému působení a komunikaci mezi učitelem a žáky“ (Pulda 1992, s. 70).
„Jedním z nejsilnějších podnětů, které působí na dítě při vstupu do školy, je osobnost učitele. V očích malého žáka ztělesňuje učitel autoritu, moc a moudrost, které znamená škola. Proto je samozřejmé, že si dítě vytváří k učiteli citové vztahy. Učitele obdivuje, respektuje ho a snaží se mu zaimponovat“ (Klindová, Rybárová 1981, s. 106).

Z toho je jasné, že na pedagoga se budou klást velké nároky. V  literatuře zabývající  se surdopedickou problematikou, a to jak novější, tak i staršího data, můžeme najít výčet vlastností a osobnostní profil ideálního učitele sluchově postižených. Nikde však nestojí nic o tom, zda toto se týká pedagoga slyšícího nebo sluchově postiženého, snad jenom velmi staré zmínky nás utvrzují, že dříve nebyl zájem o sluchově postiženého pedagoga. A to pouze z toho důvodu, že jejich vzdělání nebylo dostatečné (a nikdo se zřejmě nezabýval tím, co udělat, aby dostatečné bylo), nebo že tento byl sluchově postižený.

Můžeme tedy říci, že požadavky na pedagoga sluchově postižených dětí se neliší v tom, je-li  pedagog slyšící, nebo sluchově postižený. Rozdíly bychom mohli hledat spíše v tom, co který z nich může dětem nabídnout, nebo jaká je příprava toho kterého z nich.
Můžeme například říci, že sluchově postižený učitel bude se stejně postiženými dětmi snáze komunikovat, bude si s nimi lépe rozumět a lépe chápat jejich pocity, na druhou stranu jeho příprava na toto povolání, studium, bude v některých ohledech náročnější, než u slyšícího kolegy. Pokud bychom měli vycházet z ideálního stavu, bylo by nakonec jedno, zda je pedagog slyšící, nebo sluchově postižený.


Co bychom tedy mohli očekávat od sluchově postiženého pedagoga?

1. Musí přistupovat k práci s patřičnou motivací, měl by k této práci mít odpovídající vztah, měl by mít zcela jasno, proč tuto práci chce vykonávat.

2. Musí mít odpovídající erudici, měl by to být člověk zasvěcený do problému. V případě sluchově postižených pedagogů je zde velkou výhodou osobní zkušenost. Dostatečné odborné vzdělání je jednou ze základních podmínek úspěšné práce.

3. Musí mít schopnost a potřebu se dále vzdělávat a získávat nové informace v oboru. Tím, že vystuduje příslušnou odbornou školu, udělá pouze první krok. S tím souvisí také schopnost měnit své názory a postoje, hledat novou cestu, netrvat stále na jednom a tomtéž, pružně reagovat na nový vývoj a výzkum.

4. Musí prokázat dobré organizační schopnosti. Měl by se aktivně podílet na organizaci práce a chodu školy.

5. Musí to být člověk zodpovědný a spolehlivý. Důležité je, zda je to člověk spravedlivý, veselý, optimistický, člověk, ke kterému mají děti důvěru a kterého si přirozeně váží. Pokud má přirozenou autoritu, nebo schopnost si ji nenásilně vytvořit, je to obrovskou výhodou. Platí, že sluchově postižené děti si nejvíce váží těch učitelů, kterým rozumí, s nimiž se snadno a bezproblémově domluví. Učitel by tedy měl mít tuto schopnost, v praxi to znamená především zvládnout na dobré úrovni znakovou řeč. Zde má sluchově postižený učitel značnou výhodu.


Protože učitel je dětem příkladem, je důležitá celá řada kladných vlastností.
Jsou to přímí činitelé vztahu mezi učitelem a žákem a učitelova působení. Důležitá je trpělivost, nutná je značná dávka sebekritičnosti, pedagogického taktu, tolerance, empatie, asertivity a další.

Důležitou, a často opomíjenou vlastností je kontakt s organizacemi sluchově postižených a s dalšími sluchově postiženými dospělými lidmi. I zde to mají sluchově postižení daleko jednodušší.

Důležité jsou také technické znalosti v oblasti kompenzačních pomůcek, měl by mít přehled o nových pomůckách, o současných trendech v této oblasti.

Je tedy vidět, že požadavků je dost, a to nejsou vyjmenovány všechny. V něčem to mají sluchově postižení učitelé snazší, v něčem jiném těžší, důležité však je vědět, že ve školách pro sluchově postižené mají své místo. A že opravdu záleží hlavně    na nich samotných a na ředitelích a slyšících učitelích škol pro sluchově postižené.



Saša Zvonek
 31.3.2003 10:14




Diskuse ke článku:


 Nový příspěvek



 Nové příspěvky Vybrané příspěvky


Postavenia pedag=ogov s poruchami sluchu na Slovensku
    V 90-tych rokoch minulého storočia značne pribudli ďalšie profesie pre študentov s poruchami sluchu (ďalej len PS). Jedna z nich je profesia pedagógov. V postkomunistickom štáte Československo na území Slovenska sa vyskytli ojedinele učitelia s PS. Boli to prevažne učitelia, ktorí absolvovali základnú školu bežného typu. O rozvoj profesie pedagóga sa značne pričinil demokratický systém, trend integrácie postihnutých do stredných a vyšších škôl, ambícia študentov na stredoškolské a vysokoškolské štúdium a prijatie metódy bilingválneho prístupu na špeciálnych školách pre sluchovo postihnutých. O rozvoj týchto profesií sa najviac pričinila Pedagogická a sociálna a akadémia v Lučenci, kde sa začalo so štúdiom vychovávateľstvo a učiteľstvo materských škôl, výchovná dramatika nepočujúcich na JAMU v Brne a niektoré vysokoškolské odbory, kde pracuje koordinátor.
    Môžeme zmapovat’ postavenie pedagógov s PS na Slovensku. Je veľmi potešiteľné, že pracujú pedagógovia s PS na všetkých 6 základných školách a na 3 stredných školách pre sluchovo postihnutých. Sú to 4 učitelia na základných školách pre sluchovo postihnutých, 3 učitelia a 5 majstrov odborného výcviku na stredných školách pre sluchovo postihnutých, 2 učiteľky v špeciálnej materskej škole pre sluchovo postihnutých a 10 vychovávateľov na základných školách pre sluchovo postihnutých. 1 učiteľ, ktorý pôsobí na strednej škole, pracuje ako odborný asistent aj na Univerzite Komenského v Bratislave na katedre pedagogiky sluchovo postihnutých od roku 2000. Ďalšia 1 pedagogička pôsobí v Štátnom pedagogickom ústave v Bratislave, zaoberá sa oblasťou sluchovo postihnutých. ďalšia 1 pedagogička pracuje v špeciálnych základných školách pre mentálne postihnutých. Dovedna pracuje 26 pedagógov. Väčšina pedagógov, ktorí vychodili základnú školu pre sluchovo postihnutých sa uplatnili v povolaní od roku 1998. Na vysokej škole pedagogického smeru momentálne študuje asi 10 študentov a na pedagogickej a sociálnej akadémii — odbor vychovávateľstvo a učiteľstvo materských škôl 4 študenti.
    Všetkým pedagógom i budúcim pedagógom s PS sme zaslali dotazníky emailovou poštou a osobne. Odpovedalo nám 23 z 34. Všetci pedagógovia a študenti mali stratu poruchy sluchu v rozmedzí od stredne ťažkej poruchy sluchu až po úplnú stratu sluchu, najčastejšie dominovala veľmi ťažká porucha sluchu. Citujeme len 2 otázky. Na otázku: ,,Prečo si sa rozhodol stať sa učiteľom, vychovávateľom?” alebo ,,Po skončení školy by si chcel uplatniť ako učiteľ a prečo?” Respondenti odpovedali kladne, skoro všetky odpovede boli priam rovnakého obsahu, vybrali sme len tieto 3 odpovede opýtaných. Prvá odpoveď: ,, Už ako žiak základnej školy som horel túžbou stať sa učiteľom, nakoľko práca, pozícia učiteľa ma bavila”. Druhá odpoveď: ,,Áno, tento ciel’ som mala vytýčený pred vstupom do strednej školy. Ako dieťa nepočujúcich rodičov som chcela ďalšej generácii pomôcť, aby získali kvalitnejšie vzdelávanie.“ Tretia odpoveď: ,,Prihlásila som sa na vysokú školu predovšetkým preto, že ma oslovovala práca so sluchovo postihnutými deťmi, a už vtedy som pocitovala voči nim náklonnosť. Navyše bolo i naďalej zostalo mojím hlavným cieľom pokúšať sa rozvíjať ich vzdelanostný potenciál. Povolanie učiteľky ma láka aj preto, že poskytuje možnosť uplatniť vlastnú kreativitu, ale neberiem ho ako jedinú alternatívu. “. V otázke: ,,Čo si myslíš, či učiteľ alebo vychovávateľ s PS môže byť prínosom pre deti s PS?” Na túto otázku respondenti odpovedali jednoznačne, že je prínosom, vzorom pre deti s PS. Boli aj respondenti, ktorí vyjadrili názor, že to závisí od samotného pedagóga, ktorý môže byt’ aj negatívnym vzorom. Prvá odpoveď opýtaného: ,, Sluchovo postihnutý učiteľ je rozhodne prínosom, nakoľko sa dokáže lepšie vcítiť do myslenia sluchovo postihnutých žiakov, dokáže ich lepšie pochopiť i nadviazať užší kontakt, čo je veľmi dôležité pri spätnej väzbe i celkových výsledkoch špeciálnopedagogickej práce so sluchovo postihnutými žiakmi. Druhá odpoveď: ,,Samozrejme, keď nepočujúce dieťa má v blízkom okolí niekoho, kto má taktiež poruchu sluchu a vidí ako sa on vyrovná so svojimi problémami a starosťami, zvlášť keď mu dáva cenné rady do života, je to pre neho veľmi dôležité“. Tretia odpoveď: ,, Samozrejme, nie je tu komunikačná bariéra, a to je pre vzdelávanie veľmi dôležité. Avšak aj učiteľ alebo vychovávateľ so sluchovým postihnutím musí na sebe neustále pracovať, vzdelávať sa, aby bol vždy schopný reagovať na požiadavky žiakov”.
    Môžeme povedať, že postavenia pedagógov s PS ma významnú úlohu. Veľkou podporou pre žiakov s PS sa stáva, že okolo seba vidia vzory aj pedagógov s PS, ktorí sú schopní, ktorí idú za svojim cieľom, ktorí vedia a už niečo dokázali. Môžeme zhrnúť, že vzory pedagógov s PS sú pre žiakov:
a) motivačným vzorom - žiaci vnímajú pedagógov ako vysokoškolských absolventov, postgraduálnych študentov, prípadne študentov iného vzdelávania, ďalej vnímajú pedagógov ako manažérov;
b) identifikačným vzorom - stotožňujú sa a žiaci si prisvojujú postoje, názory, hodnotenia, spôsoby správania, ba i vlastnosti, ktoré potom rozvíjajú sebavedomie a sebahodnotenie;
c) komunikačným vzorom - pre žiakov sa vytvára vzájomný vzťah s pedagógmi, uľahčuje sa im hlavne začlenenie sa do sveta počujúcich;
d) kultúrnym vzorom – žiaci si osvojujú kultúru nepočujúcich, jazyk nepočujúcich, rozvíjajú identitu, osobnosť nepočujúcich;
e) vzorom sociálneho správania  – žiaci vnímajú správanie  pedagógov  ako  stabilné  i  napriek rozličným bežným situáciám.
    Keďže počet pedagógov s PS v poslednom čase neustále vzrastá, rozhodli sme sa vytvoriť tím ľudí, ktorí medzi sebou si vymieňajú poznatky, skúsenosti, získané vedomosti a hlavne zabezpečia odborný rast v oblasti výchovy a vzdelávania osôb s PS, hlavne deti a mládeže. V septembri roku 2003 z podnetu dvoch študentov s PS na prípravnom zasadnutí pedagógov a študentov s PS sa rozhodli založiť Spolok nepočujúcich pedagógov so skratkou SNEPEDA. Vznikol schválením Ministerstva vnútra Slovenskej republiky. SNEPEDA je celoslovenská, mimovládna a dobrovoľná organizácia, ktorá združuje nepočujúcich a nedoslýchavých pedagógov, odborníkov, študentov, ktorí chcú pomáhať nepočujúcim a nedoslýchavým osobám, najmä deťom a mládeži v procese výchovy a vzdelávania a ďalšieho vzdelávania. Hlavným cieľom SNEPEDA je pomoc nepočujúcim a nedoslýchavým osobám, najmä deťom a mládeži v procese výchovy, vzdelávania a ďalšieho vzdelávania. SNEPEDA plní svoje poslanie a činnosť najmä tým, že:
a)  združuje svojich členov a ďalších záujemcov (horeuvedené) v záujme koordinácie ich práce a výmeny poznatkov, podporuje ich odborný rast,
b)  realizuje a ochraňuje ľudské práva nepočujúcich a nedoslýchavých osôb, najmä deti a
mládeže,
c)  všestranne  podporuje  právo  nepočujúcich  a  nedoslýchavých  pedagógov,  odborníkov,
študentov na plnohodnotný život a na ich plné pracovné uplatnenie,
d)  zaoberá sa problematikou výchovy, vzdelávania a ďalšieho vzdelávania nepočujúcich a
nedoslýchavých osôb, najmä detí a mládeže,
e)  organizuje a podporuje akcie zamerané na zlepšovanie starostlivosti o nepočujúce a
nedoslýchavé osoby, najmä detí a mládeže a na zvyšovanie vedomostnej úrovne týchto   
osôb, najmä detí a mládeže,
f)  podáva iniciatívne návrhy orgánom štátnej správy, samosprávam, združeniam a inštitúciám a spolupracuje pri riešení otázok výchovy a vzdelávania nepočujúcich a nedoslýchavých osôb, najmä detí a mládeže,
g)  spolupracuje aj s medzinárodnými a partnerskými organizáciami v zahraničí a
s masmédiami,
h)  vykonáva činnosť na základe záujmu členov,
l)  zabezpečuje propagáciu činnosti SNEPEDA a získava prostriedky na činnosť Spolku, vydáva publikácie,
h)  usporadúva konferencie, semináre a školenia s domácou a zahraničnou účasťou.

    Keby aj vo Vašej krajine existovala organizácia, ktorá plní podobné úlohy, s radosťou by sme nadviazali spoluprácu s Vašou organizáciou.

Literatúra:
Zvonek, Saša: S1uchově postižený pedagog a jeho prínos pro děti. www.ticho.cz





Romain Vojtechovský21:21:10 27.4.2004
odpovědět 
pomoc
Dobrý den,
jmenuji se Tereza Langová, studuji poslední ročník jazykového gymnázia.
Jsem slyšící. Pomáhám jako dobrovolnice v azylovém domě pro děti Slupy při
občanském sdružení Jahoda. Již dávno jsem se začala zajímat o komunitu
neslyšících a jejich zvláštní svět ticha. Ráda bych studovala Češtinu v komunikaci
neslyšících na FF UK. Učím se znakový jazyk a ráda bych pracovala
jako dobrovolnice v nějakém sdružení zabývajícím se neslyšícími.
Děkuji vám za jakoukoli radu či informaci.  *Tereza Langová
tereza12:43:54 8.11.2003
odpovědět 
  
Vyber autora:
Odborné články:
Vyber téma:
Hledej:
 


Přidat novinku 
OSOBNOST SLUCHOVĚ POSTIŽENÉHO PEDAGOGA
V každé výchovně-vzdělávací práci hraje rozhodující roli osobnost učitele. Vliv osobního působení učitele platí přirozeně ještě více v surdopedii, kde při menším počtu žáků ve třídě dochází k mnohem častějšímu přímému působení a komunikaci mezi učitelem a žáky“ (Pulda 1992, s. 70).
31.3.2003, Saša Zvonek (2 příspěvky v diskusi) ...další info
O SMOLÍČKOVIPohádka

jelen_100V lese stála chaloupka. V chaloupce spolu bydleli Smolíček a jelen. Smolíček byl malý chlapec. Neměl rodiče, proto bydlel s jelenem. Smolíčkův jelen nebyl obyčejný jelen, měl parohy celé ze zlata
Jednou dlouho nepřicházela zima. Už měl dávno pada
27.3.2003, Petra Horáková (2 příspěvky v diskusi) ...další info
Letní tábor pro SP děti - Vyšší Brod9. - 23. 8. 2003
Vážení rodiče,
i v letošním roce Vám nabízíme letní pobyt
pro sluchově postižené děti a mládež.
Termín: 9. – 23. 8. 2003
Místo pobytu:  Vyšší Brod - Klášter, okr. Český Krumlov,
oblast krásné Šumavy. Je zajištěno celodenní stravování,
vaří profesioná
26.3.2003, D-CENTRUM ...další info
Za pokladem MayůVeselý tábor pro SP děti
Co nám tu nechali?
Která cesta nás povede?
Jen jedna bude správná
Společně ji všichni najdeme…

Tábor plný indiánů ze starého MEXIKA v Národním parku České Švýcarsko (poblíž Děčína) pro sluchově postižené děti od 8 do 15 let.
Od 9.8.2003 do 26.8.2003
26.3.2003, David Zachoval ...další info
DAKTYLOTIKA V SYSTÉMU SIMULTÁNNÍ KOMUNIKACE

Simultánní komunikace(bimodální model vzdělávání) je systém, kdy se používá u většinového jazyka (mluveného jazyka) dané oblasti, státu, ovšem paralelně s ním i nejrůznější další doplňující komunikační formy.
Jejich funkcí je zpřesňování výpovědi a jsou nejčastěji vizuál
26.3.2003, Pavel Kučera ...další info
TÁBOR NA DRAKA
Tábor pro děti a mládež se sluchovým postižením a komunikačními obtížemi.

Pořádá :
SORDOS Brno ve spolupráci s Ambulancí klinické logopedie Přerov

Kde: osada Švagrov nedaleko obce Vernířovice v CHKO Jeseníky

Kdy: 12. 7. - 25.7. 2003
26.3.2003, Eva Stryková ...další info
Subjektivní prožívání sluchového postižení1.část
V prvé řadě jde o to, že je tu nějaká nová situace, se kterou se musí nedoslýchavý člověk vypořádat. Musí si nejdříve zvyknout na to, že špatně slyší a že jeho problémy s rozuměním nebyly kvůli hluku nebo špatné výslovnosti lidí okolo něj. První reakcí tohoto člověka bývá většin
25.3.2003, Alena Strnadová ...další info

<<<   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   >>>  
Copyright (c) 2001-2006 NetPro systems, s.r.o.   All rights reserved.