Ticho.cz si právě čte: (3 návštěvníci)
   Na "Ticho.cz" najdete: 1381 znaků!!2807 diskusních příspěvků!!1668 novinek!!636 odborných článků!!173 fotek 
Odborný článek / Téma: O školství / Autor: Saša Zvonek

Znakový jazyk a sluchově postižený učitel v praxi

6.

Pro drtivou většinu sluchově postižených dětí je efektivnější komunikace prostřednictvím nějaké vizuálního kódu. Budou tedy dávat přednost znakové řeči. „Představa, že neslyšící by mohli komunikovat navzájem mezi sebou pomocí odezírání a artikulované řeči, je zcela absurdní“ (Novák 1994, s. 74).
Znakovou řeč budou používat nejen navzájem mezi sebou, ale také s dalšími osobami, které ji dostatečně ovládají, především tedy se sluchově postiženými, pro které je přirozená. Navíc: „Neslyšící jsou často celý život poměřováni měřítkem mluvené řeči a v tom ohledu nemohou ani při nejlepším obstát“ (Merkt 1987, s. 4).

Jak často ještě dnes kolem sebe sluchově postižení lidé slyší: „Jak krásně mluvíš!“ „Jak ti ta výslovnost krásně jde!“ „Jaký máš krásný hlas!“ „Na to, že neslyšíš, mluvíš bezvadně!“ Ale opravdu je to to nejdůležitější na řeči? Není důležitější, co je obsahem sdělení, co je vyjádřeno, než jak to zní?! Nechci říci, že pro sluchově postižené je mluvená řeč nedůležitá. To v žádném případě! Naopak, měli by být v ní zdokonalování, měla by jim v této oblasti být poskytována maximální logopedická péče. Bylo by nesmyslné se domnívat, že sluchově postižený učitel brání dítěti v rozvoji mluvené řeči.

Vždyť on je ve škole mimo jiné také proto, což si často mnoho lidí neuvědomuje, aby dětem ukazoval, jakým směrem se musí komunikace ubírat – ne k tomu, aby zvládly to, či ono, ale aby byly schopny se domluvit. Tím, že sám navazuje kvalitní komunikační vztahy třeba se slyšícími kolegy, ukazuje dětem, že to jde. „V rodině, škole i ve společnosti by měla být dítěti poskytnuta různorodá komunikační zkušenost“ (Hrubý 1985, s. 27). Zatímco v současné době se připouští, že znalost znakové řeči je pro pedagoga přínosem (ať již učí podle jakékoliv metody) a zájem o její znalost stoupá nejen mezi učiteli, ale i mezi širokou veřejností, dříve tomu tak nebylo. Dokládají to následující slova, která jsem již jednou výše uvedl: „Poněkud nejasný je požadavek (neslyšících na učitele neslyšících) znalosti řeči hluchoněmých. Zdá se, že se tu projevuje přání, aby učitel znal jich mluvu známkovou. Je to snad nutno? Myslím, že nikoli (já si dovolím poznamenat, že určitě ano, přinejmenším pro styk učitelů a dalších odborníků, jako jsou například psychologové, s rodiči, kteří komunikují znakovou řečí). Přirozených posuňků používá i plnomyslný a těmito lehce se dorozumí s každým hluchoněmým a naopak (rodiče s hluchoněmými dětmi doma). Na učiteli přeci je, aby hluchoněmého naučil řeči hlasité a nikoli, aby se on sám učil náhražce její, řeči posunové….“ (Obzor hluchoněmých, ročník. V, 1.ledna 1923, s. 2, In: Hrubý 1997, s. 210).

A platit by to mělo i obráceně. Nejen tedy, že by měla být výhodou znalost znakové řeči slyšícím pedagogem, ale také by měla být výhodou znalost mluvené řeči sluchově postiženým pedagogem aspoň v takové míře, v jaké jen ji může zvládnout, minimálně tedy v písemné formě. „Je zřejmé, že tito učitelé (sluchově postižení) by měli ovládnout mluvený jazyk alespoň v psané formě tak, aby mohli sledovat odbornou literaturu předmětu, který učí“ (Jabůrek 1998, s. 14). Takže i na sluchově postižené pedagogy musíme klást jazykové požadavky.


Saša Zvonek
 3.5.2002 17:01




Diskuse ke článku:


 Nový příspěvek



 Nové příspěvky Vybrané příspěvky


  
Vyber autora:
Odborné články:
Vyber téma:
Hledej:
 


Přidat novinku 
Znakový jazyk a sluchově postižený učitel v praxi6.
Pro drtivou většinu sluchově postižených dětí je efektivnější komunikace prostřednictvím nějaké vizuálního kódu. Budou tedy dávat přednost znakové řeči. „Představa, že neslyšící by mohli komunikovat navzájem mezi sebou pomocí odezírání a artikulované řeči, je zcela absurdní“ (Novák 1994, s. 74).<
3.5.2002, Saša Zvonek ...další info
Letní taneční dílna pro děti
Federace rodičů a přátel sluchově postižených pořádá od 1. – 5. července 2002 "Letní taneční dílnu" pro děti od 8 do 12 let.

Akce bude probíhat na MĚŘÍNĚ u SLAPSKÉHO JEZERA a téma dílny je "LIDOVÉ TANCE & ŘEMESLA".
2.5.2002, Centrum volného času SP ...další info
Rozhodnutí
Na základě vstřícného přístupu ČUN k řešení celého problému, a vzhledem k tomu, že aktivity spojené s touto kauzou se zdají být být aktivitami jednotlivce, který jednal bez souhlasu statutárního orgánu ČUN, rozhodli jsme se zveřejňování prohlášení Pevnosti a ČKTZJ do vyřešení celé záležitosti pozast
2.5.2002, ČKTZJ a Pevnost-ČCZJ ...další info
Diagnostika sluchového postižení 3.
Objektivní audiometrické metody

Jsou to takové vyšetřovací postupy, jejichž výsledek není závislý na spolupráci pacienta. Vyšetřovací postupy jsou založeny na různých principech, mnohé z nich jsou nepřesné, a proto se v praxi moc neuplatňují.

1) Kožní galv
30.4.2002, Alena Strnadová ...další info
Protest České unie neslyšících
Česká unie neslyšících vyjadřuje ostrou protestní nótu vůči stanovisku ČKTZJ a Pevnosti. Jejich tvrzení nejsou pravdivá. Stanovisko České unie neslyšících naleznete v Diskusi.
29.4.2002, Česká unie neslyšících ...další info
Naše internetové stránky byly vykradeny!!!
Česká unie neslyšících odcizila naprostou většinu informací z našich internetových stránek a prezentuje je za své!
Informace zde.
27.4.2002, ČKTZJ ...další info
Naše internetové stránky byly vykradeny!!!
Česká unie neslyšících odcizila naprostou většinu informací z našich internetových stránek a prezentuje je za své!
Informace zde.
27.4.2002, Pevnost - ČCZJ ...další info

<<<   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   >>>  
Copyright (c) 2001-2006 NetPro systems, s.r.o.   All rights reserved.